patřil k významným osobnostem moravského baroka. Roku 1664 byl zvolen olomouckým biskupem a po tři desetiletí stál v čele rozsáhlé diecéze, s jejíž duchovní a hospodářskou obnovou se musel potýkat po zničujících dopadech třicetileté války. V rámci své pastorační činnosti podporoval rekatolizaci, zakládal školy a dbal na řádnou správu diecéze. Mimo duchovní činnosti je však s jeho jménem nejčastěji spojována především role velkého stavebníka, sběratele a mecenáše, který vtiskl Moravě novou kulturní podobu.
Karel z Lichtensteinu-Castelcorna
Již krátce po svém nástupu přistoupil kníže-biskup k obnově olomouckého biskupského paláce poškozeného požárem, a přeměnil jej v důstojnou městskou rezidenci. Ještě větší pozornost však věnoval Kroměříži, kterou povýšil na biskupské hlavní sídlo. Kroměřížský zámek, zničený během války, byl za jeho vlády prakticky nově vystavěn. Plány na přestavbu zámku vytvořil císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, který navázal na původní návrh svého předchůdce, architekta Filiberta Luccheseho. Vytvořena byla monumentální čtyřkřídlá stavba s uzavřeným nádvořím s unikátními prostory v přízemí – salami terrenami a grottami neboli umělými jeskyněmi. Saly terreny, které tvořily přechod mezi zámkem a Podzámeckou zahradou, sloužily k zábavě a slavnostem. Zde své reprezentační ambice biskup naplnil také bohatou výzdobou interiérů, v níž se uplatnili špičkoví umělci střední Evropy. Patřil mezi ně například sochař a štukatér Baldassarre Fontana, malíř Paolo Pagani, sochař Tommaso Rues či Fedele Raggi. Prostory sal terren a grott svojí prvotřídní uměleckou kvalitou a promyšleným ikonografických programem z ruky Martina Antonína Lublinského nemají v Evropě obdobu.
Úctyhodná byla také sběratelská činnost Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Rozsáhlou akvizici podnikl v roce 1673, když zakoupil početnou a vysoce ceněnou sbírku obrazů. Tímto počinem položil základ jedné z nejvýznamnějších zámeckých obrazáren ve střední Evropě. Do jeho sbírek se tehdy dostala mimo jiné slavná Tizianova malba Apollo a Marsyas, dodnes považována za jeden z nejcennějších obrazů na našem území. Biskup však sbírku postupně rozšiřoval dalšími nákupy a přímými zakázkami. Jeho kulturní mecenát se projevil rovněž při budování knihovny.
Duchovnímu pastýři a zároveň i světskému knížeti Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna se podařilo spojit politickou a náboženskou moc s kulturním mecenátem. Jeho zásluhou vznikly stavby a umělecká díla mimořádné hodnoty, která svědčí o ambicích a kulturním rozhledu tohoto výjimečného církevního hodnostáře.
