O nálezu

Umělé jeskyně, které měly napodobovat přírodu, se těšily v baroku mezi evropskou aristokracií velké popularitě. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství. Dekorace drahými kameny v obou kroměřížských grottách v tak velkém rozsahu je podle Jany Zapletalové světově jedinečná. Ametysty jsou společně s dalšími minerály a lasturami nejen součástí stěn a kleneb, ale v Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze. Unikátní výzdobu nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který byl stavebníkem kroměřížského zámku a zahrad. Sám si však grotty v plné slávě neužil, jelikož zemřel těsně po jejich dokončení v roce 1695.

Ametysty byla nejvíce zdobená část Apollonovy grotty bezprostředně kolem sochy boha slunce, který alegoricky zosobňoval samotného biskupa Karla. „Na různých grafikách byl biskup spojován se zářícím kamenem či sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy. Odkaz na světelnou symboliku vycházel z biskupova rodového přídomku Lichtenstein, tedy světlý či zářící kámen, který měl i v rodovém znaku. Proto ta oslnivá záře ametystů kolem sochy boha slunce, který házel šíp, tedy paprsek světla a víry do temné části grotty s drakem, plné faunů, divokých zvířat a dubových stromů. Větší část ametystů se v minulosti ze zámku ztratila, především pak ametystová stěna za sochou Apollóna. Zda to byl důvod, proč byl zbytek kamenů zakryt vrstvou malty, a tedy skryt očím veřejnosti, ale i odborníků, není dosud jasné, stejně jako to, v jaké době k zamaskování došlo. V padesátých letech navíc stěny překryly barevnými vrstvami žáci Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti,“ dodala docentka Zapletalová.

19. 8. 2025 proběhla v Arcibiskupském zámku tisková konference k tomuto významnému objevu, který vzbudil také velký zájem médií, více např. v reportáži ČT, v čase 15:15 nebo v rozhovoru v časopise Respekt.