Grotty, které měly napodobovat přírodu, se těšily v baroku mezi evropskou aristokracií velké popularitě. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství. Na konci 17. století nechal dvě grotty vybudovat biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna v kroměřížském zámku a k jejich výzdobě bylo použito několik tun ametystů. Díky mimořádné výzdobě jsou v evropském kontextu tyto grotty, nazývané Apollonova a Důlní, naprostý unikát.
Grotty
1. grotta
Apollonova grotta
Apollonova grotta v kroměřížském zámku, pojmenována podle antického boha slunce, spojovala oslnivý lesk ametystů, vodních hříček a světla s hlubokou symbolikou. Její výzdoba připomínala roli biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna jako nositele světla a víry v temných dobách rekatolizace.
2. grotta
Důlní grotta
Důlní grotta v kroměřížském zámku nemá v evropském kontextu obdoby. Její výzdoba napodobuje podzemní důl, v němž se mezi sochami horníků a zvířat třpytí ametysty a další drahé kameny. Tento prostor spojoval symbolický význam s působivým divadlem světla a odlesků, které měly ohromit návštěvníky.